Kvaga, jejíž jméno je onomatopoie pro zvuk, který vydávala, je vyhynulý poddruh zebry. Od zeber se však kvaggy oddělily během období pleistocénu, kdy si vyvynuly tak odlišné a netypické zbarvení; hnědobílé pruhy měla jen na hlavě a krku, mezítím co trup byl hnědý a nohy téměř celé bílé. Dlouhé byly asi dva a půl metrů a v kohoutku skoro metr a půl. Kvaggy byly sice čilý lichokopytníci, avšak bohužel i velmi snadno zabitelné, což vedlo k jejich předčasnému vyhubení lidmi v roce 1878. Nejvíce byly ceněné pro jejich maso a kůži, které se využívály k obchodování. Kvaggy se proháněli ve stádech, s 30 až 50 členy, po travnatých loukách v Jižní Africe po boku pakoňů a pštrosů. V roce 1987 se v Jižní Africe spustil šlechtitelský program s cílem selektivně šlechtit zebry tak, dokud si nevyvinuly podobné zbarvení jako kvaggy. Jakmile se jim tyto pseudo-kvaggy povedly vyšlechtit, vypustili jej do volné přírody, i přesto, že byl jejich genetický kód zcela odlišný od těch pravých. Avšak hříbata, narozená právě díky tomuto programu, pomalu ztrácí své pruhy a začínají se víc a víc podobat jejich vyhynulým předkům.