Citipati, „pán pohřebního ohně“, je často zaměňován za svého ikonického příbuzného, Oviraptora. Oviraptor je však ve skutečnosti známý z poměrně hůře dochovalých pozůstatků. S délkou 3 metrů byl Citipati velký oviraptorid s ikonickou korunkou. Navzdory popularitě staré hypotézy, že oviraptoridi byli doslova „zloději vajec“, nyní víme, že tito dinosauři byli pozornými rodiči svého hnízda. Několik úchvatných Citipati fosilií, jako například zkamenělina Citipati sedící na svých vejcích a zakrývající jej s rozpjatými křídly, bylo klíčovým faktorem pro vyvrácení tohoto mýtu. Jejich hnízda měla kruhový tvar s mezerou uprostřed, kde mohl rodič sedět s roztaženými křídly nad svými potomky. Tato ptačí bestie, která se procházela obdobím svrchní křídy na území dnešního Mongolska, žila v suchém pouštním prostředí po boku slavných dinosaurů, jako byli Protoceratops, Shuvuuia a Pinacosaurus. Dalo by se čekat, že velký teropod jako byl Citipati, bude masožravcem. Avšak jeho bezzubý zobák by z něj dělal špatného predátora. Je tedy pravděpodobné že byl všežravec, který se živil malými zvířaty, rostlinami a ironicky dokonce i vejci. Jednou z možných kořistí byli mláďata Byronosaura, jejichž zkameněliny byly nalezeny v hnízdech Citipati. Pokud tam však tyto mláďata nebyla jako potrava, je možné, že mohla působit jako hnízdní paraziti!